Mobilní rozhlas

 
Vodárenská akciová společnost, a. s.

Základní informace

Dobečková navigace: Úvodní stránka > O obci > Základní informace >

 

Vesnice se nachází západně od Brna, na 16°27´6" východní délky a 49°10´12" severní šířky, v nadmořské výšce 380–390 m. Kostel je ve výšce 387 m. Obec je situována na kopci nad údolím říčky Bobravy, která se táhne v celkové délce 35 km s povodím 186,6 km a vlévá se do Svratky nad Rajhradem. Údolí Bobravy je na pravém břehu tvořeno kopcem Bučínem, který se táhne od Tetčic na jihovýchod po způsobu hřbetu v délce 7 km. Nejvyšší výšky dosahuje nad Tetčicemi a to 444 metrů nad mořem. Svah Bučína je veskrz k Bobravě zalesněn. Myslivna na Bučíně proti Omicím je ve výšce 443 metrů nad mořem.


Místopis

Omice se nachází 4 km od Rosic a 15 km západně od Brna. Celková rozloha, na které se obec nachází je 1046 ha (10 km2). Z toho celková rozloha orné půdy je 320 ha, zahrady zaujímají 21 ha, louky a pastviny 27 ha a lesní pozemky 557 ha.

Podle geomorfologického členění
provincie Česká vysočina
subprovincie Českomoravská vrchovina
oblast Brněnská vrchovina
celek Bobravská vrchovina
okresek Omická vrchovina

Z geologického hlediska se na tomto uzemí nachází žula, granodiorit, diorit. Zemědělská půda je mělká a kamenitá, písčito-hlinitá. Na tomto podkladě spočívají miocenní usazeniny a spraše. Okrajové části území jsou zvrásněny hlubokými úzkými údolími vodních toků, které byly vytvořeny v čtvrtohorách. Většina půdy, která se obdělává v okolí obce, je nižší bonity. Výjimku tvoří pouze pozemky, které se nacházejí pod železničním nádražím v trati zvané Rybníky.

Velmi zajímavý objev učinil pan Diviš v roce 1993, kdy ve výkopu pod samoobsluhou v ulici Studýnka objevil sedimenty, které nasvědčují, že v těchto místech bouřilo moře. Stáří této po stránce paleontologické velmi bohaté mikrofauny se může odhadovat na cca 16,5 milionů let. Takže Omice byly součástí spodnotradenského moře s normální slaností a teplotou subtropickou až tropickou.

Skoro ze všech stran se musí do Omic jít do kopce. Z těchto důvodů jsou Omice od sousedních obcí poněkud odříznuty. Jedinou přístupovou cestou v minulosti byla lesní cesta od hájenky do ulice Studýnka. K usnadnění dopravy byla do Omic v letech 1904 až 1905 od okresní silnice tetčicko-střelické zřízena serpentinovitá odbočka v délce 2 km. Z počátku byla vystavěna jen na okraj vesnice a další prodloužení přes vesnici až k sousednímu Troubsku bylo provedeno až ve válečném roce 1915, čímž obec nabyla přímého spojení s Brnem. Okraje silnice byly osázeny třešňovými stromy. Při stavbě silnice, v prvé etapě, byl skosen život 16 leté Anastázie Křížové, která pro svoji bystrost a milou povahu byla všemi sourodáky oblíbená. Následkem neopatrného podkopání břehu dne 16. srpna 1905 byla zasypána sesutou vrstvou hlíny a ihned usmrcena. Smutnou událost připomíná kříž, postavený rodiči zasypané proti místu neštěstí.

Ode vsi asi ¾ hodiny severním směrem probíhá státní silnice z Brna k Jihlavě, vybudovaná v předposledním desetiletí 18. století za císaře Josefa II., takže se této silnici ještě ve 20. století říkalo mezi obyvatelstvem „císařská silnice“. Nyní v těchto místech probíhá dálnice. Vůkol bohaté státní lesy rosického velkostatku pěknými partiemi a příjemné prostředí vesnice lákalo četné výletníky, kteří procházívali tudy ze střelického nádraží do kraje Pohádky máje a na památný hrad Veveří. Jehličnaté a listnaté polesí je také oblíbeno houbaři. Z vesnice rozevírá se, od prvních dnů jarních až po podzimní bohaté barvy, krásný pohled do živé přírody.


Podnebí

V dlouhodobém ročním průměru jsou roční srážky 547 mm, roční průměrná teplota 8 °C. Ročně se vyskytne asi 15 bouřek, 1–2 krát krupobití.

Omice se nachází v nejteplejší mírné oblasti. Podnebí je teplé a v posledních 20 letech suché až extrémně, což je způsobeno terénem Českomoravské vrchoviny. Podle pamětníků snížení srážkové činnosti způsobuje také brněnská přehrada, která bouřkové mraky odvádí.

Délka vegetační doby v dlouhodobém průměru činí 169 dnů a je to v době od 24. dubna do 9. října. Vegetační doba je součet dnů od souvislých průměrných denních teplot 10 °C opět po dny, kdy teplota v souvislých denních průměrech je nižší než 10 °C. Tyto údaje jsou samozřejmě pouze dlouhodobý průměr a každým rokem jsou různé.


Botanika a zoologie okolí obce

Dominantní dřeviny, které se nacházejí okolo obce, jsou buk lesní, dub zimní, habr obecný, javor babyka, javor klen, lípa malolistá a jednotlivě jasan ztepilý a jilm drsný. Naši předkové se snažili vysazovat smrkové a borové porosty pro jejich rychlou obměnu a tím i lepší ekonomické zhodnocení. Lesy, které se zde v současné době kácí, jsou právě z této doby. V novějších kulturách se vyskytují borovice lesní, modřín opadavý a smrk ztepilý. V současné době (myšleno v roce 2003-2004) dochází ke kůrovcové kalamitě. Z toho důvodu se smrky kácí a nahrazují se více odolnými kulturami.

V lesích nacházíme typické druhy flóry jako je bika hajní, sasanka hajní, česnek medvědí, lipnice hajní, netýkavka nedůtklivá jarní, jahodník obecný, lecha černá, zvonek broskvolistý, plicník lékařský, konvalinka vonná, pryšec chvojka, kokořík vonný, smolnička obecná a samozřejmě i různé druhy kapradin, mechů a lišejníků. Podél toku Bobravy se vyskytují vlhkomilné druhy tužebník jilmový, popenec obecný, pcháč zelinný, kakost luční, bršlice kozí noha, kopřiva dvoudomá, rákos obecný aj.

Ze zoologického hlediska jmenujme kromě obvyklé lovné zvěře jako např. jelen evropský, srnec obecný, prase divoké, zástupcem menší lovné zvěře je pak především zajíc polní a v minulosti se zde hojně vyskytoval i králík divoký. Za zástupce lesních dravců je pak třeba uvést jezevce lesního, kunu (lesní a skalní), psíka mývalovitého, vzácně tchoře tmavého a lasici kolčavu. Z dalších představitelům naší fauny je nutno zmínit - hrabošík podzemní, ježek východní, krtek obecný, plšík lískový, rejsek (malý, obecný), veverka obecná a blíže neurčený druh netopýrů. V minulosti hojně se vyskytující krysa byla vytlačena potkanem, z drobných hlodavců lze dále jmenovat hryzce vodního, hraboše polního a myš domácí, sysel obecný skoro vymizel. Ondatra pižmová žijící v řece Bobravě je dokladem zlepšení čistoty povrchových vod.

Z ptáků, zdržujících se v blízkosti lidských sídlišť zde nacházíme kromě obvyklých druhů jakou jsou jiřička obecná a vlaštovka obecná i několik druhů sýkor (modřinka, koňadra, parukářka a uhelníček) a další malé ptáčky - budníček lesní, brhlík lesní, bramboříček černohlavý, cvrčilka (říční, zelená), červenka obecná, králíček obecný, kos černý, kukačka obecná, linduška lesní, rákosník zpěvný, sojka obecná, skřivan polní, stehlík obecný, strnad rákosní, střízlík obecný. Rozsáhlé škody na sklizni způsobuje zahrádkářům přemnožený špaček obecný. V nízkých porostech a na poli v se z zdržuje bažant obecný a vzácně i koroptev polní a křepelka polní. V okolních lesích žije vzácně holub hřivnáč, hrdlička (divoká, zahradní). Ze šplhavců se v lesích vyskytují ještě datel černý, strakapoud (prostřední, velký), žluna zelená a žluva hajní. Chocholouš a slavík obecný v současné době téměř mizí. Z dravých ptáků se v dnešní době rozšířilo káně lesní a poštolka obecná, vzácně se vyskytuje i jestřáb lesní a krahujec obecný, z nočních dravých ptáků pak velmi vzácný puštík obecný, sova pálená, sýček obecný a výr velký. Současně se v naších lesích se hojně rozšířil i krkavec velký, který zde v poslední době vyvádí svá mláďata.

Z hmyzu se lze nejčastěji setkat s roháčem obecným a s různými druhy drabčíků, chrobáků, lumků, mravenců, střevlíků, řadou různých červů, měkkýšů, mnohonožek, stonožek, suchozemských korýšů, roztočů, klíšťat a pavouků. Louky jsou obývány převážně čmeláky, kobylkami, mšicemi, plošticemi a různými druhy motýlů.

V údolí Bobravy je dnes hojná ještěrka zelená a vzácně se vyskytující zmije vraná a různé druhy žab. V křovinných lemech okolo lesa žije slepýš křehký a vzácná užovka hladká. Zastoupení ryb žijících v Bobravě je poměrně pestré – bělice, cejn, hrouzek, jelec obecný, kapr, parma a pstruh duhový.

V okolí Omic se vyskytují od léta až do podzimu všechny známé houby v listnatých i jehličnatých lesích, všechny druhy hřibů včetně hřibu královského, křemenáč a kozák březový, holubinky, málo rozšířený kotrč kadeřavý, bedla (červenající, vysoká), ryzec, do zámrazu rostou čirůvky fialové, různé druhy žampionů a různé druhy penízovek. Za zástupce hub cizopasných na dřevě živých i odumřelých dřevin lze uvést především hlívu ústřičnou, pstřeň dubový nebo jidášovo ucho a václavky. Vzácněji se objeví pýchavka obrovská. Nutné je upozornit i na výskyt jedovatých hub např. Muchomůrka (červená, panterová, zelená) a hřib satan.


Přírodní park Bobrava

Do katastrálního území obce zasahuje „Přírodní park Bobrava“. Byl zřízen 1. ledna 1982 jako oblast klidu. Slouží k ochraně krajinného rázu s významným soustředěním estetických a přírodních hodnot.

Přírodní park „Bobrava“ se nachází ve střední části povodí toku Bobravy včetně pramenného území Šatavy. Jedná se o lesnaté území s průměrnou nadmořskou výškou cca 400 m a značně zachovaným přírodním rázem krajiny, které dominuje vlastní tok Bobravy s vyvinutou údolní nivou a lesní komplexy, které si ve značné míře zachovaly kvalitní dřevinnou skladbu s převážným zastoupením původních druhů listnáčů.

V přírodním parku Bobrava se nachází maloplošné chráněné území – přírodní památka Střelický les s přirozeným lesním společenstvem buko-dubového vegetačního stupně s výskytem xerotermofytů, zejména Třemdavy bílé. Druhou přírodní památkou v území je mokřad Střelická bažinka.

Ochrana území přírodního parku se realizuje s cílem zachovat relativně málo narušené přírodní prostředí s jeho biologickými a estetickými hodnotami, přičemž se předpokládá jeho využití pro krátkodobou pohybovou rekreaci obyvatel jihu brněnské sídelní aglomerace.

Zřizující vyhláška omezuje nebo zakazuje některé činnosti, které by mohly vést k narušení stávajícího krajinného rázu a existujících přírodních a estetických hodnot území.

V rámci zlepšení poměrů v parku byl vybudován v roce 1992–1993 v trati Horního rybníka vedle železniční trati Střelice – Tetčice umělý mokřad, kde se začíná znovu rozmnožovat vodní ptactvo a různí živočichové, kteří doplňují faunu přírodního parku.


Počet zobrazení: 11422