Mobilní rozhlas

 
Vodárenská akciová společnost, a. s.

Farnost omická

Dobečková navigace: Úvodní stránka > O obci > Farnost omická >

Na počátku 15. století bývala v Omicích samostatná fara římskokatolická a z farářů presentovanými majiteli statku je znám toliko Jan, působící zde roku 1522. K omické faře přifařeny Bukovany. Právo patronátní majitelů statku k faře v tomto čase je také uvedeno v zemských deskách, od té doby již nikdy.

Po zániku fary stal se zdejší kostel r. 1633 filiálním Rosického kostela a zůstává jím dosud. Je zasvěcen sv. Jakubu Většímu a stojí na příkré stráni na jižním konci osady uprostřed zdí obehnaného r. 1902 zrušeného hřbitova. Slohu je románského. Má polokruhovou apsidu, jež vítězným polokruhovým obloukem oddělena jest od lodi, kryté plochým stropem. Oltářní obraz s rámem uměle vyřezávaným slohu barokového je postaven r. 1723 a obnoven r. 1835.

Dle písemných zpráv sídlil u kostela v 18. stol. až asi do r. 1780 poustevník (rušení klášterů, pousteven rozhodnutím Josefa II.). Tento poustevník zastával místo kostelníka a zvoníka. Obýval nynější domek č. 12., starými lidmi dosud zvaný „frátrovka“.
Roku 1765 10. dubna usedlý brněnský měšťan Jiří Holý z Nové ulice „na zvláštní vzpomínku Matky Boží Maria – Celské, kamž on často zajížděl na pouť a na přímluvu Blahoslavené Panny mnoho milostí obdržel“, založil trvalou poustevnickou nadaci 500 zlatých za tím účelem, aby onen poustevník omický nebo v případě jeho nemoci jiný muž na náklad poustevníkův přítomně i budoucně putoval do řečeného poutního místa Maria Cely ve Štýrsku a tam se pomodlil na úmysl zakladatelův. Tato pouť ovšem nebyla snadná záležitost, neboť vzdálenost od Omic činí asi 250 km a pouť trvala 14 dnů.

Obyvatelé okolních vesnic občanům Omic žertovně přezdívají „Omičtí křesťané“. Jak tato přezdívka vznikla se přesně neví, uvádí se však tato verze: Při hodech v Omicích dne 25. července v následující neděli se v kostele konají slavné bohoslužby. Při jedněch těchto bohoslužbách kněz při kázaní položil řečnickou otázku: “Tak co omičtí křesťané dáte svému svatému Jakobovi k svátku?“ Tuto otázku ke zvýšení dojmu a pozornosti ještě dvakrát opakoval. Při třetí otázce nějaká tetička vzadu nevydržela a odpověděla – „Koláč.“ Kněz ihned reagoval a řekl: “Nikoliv koláč, ale srdce dáte svatému Jakobovi“. Tato příhoda se ihned roznesla a zejména hodovní hosté ze sousedních vesnicích dále vypravovali. Tato přezdívka se nejčastěji ozývala tam, kde se ve vetší míře setkávali sousedé. Pracovníci na železniční stanici Střelice a nejčastěji školáci ve vlaku z Brna ze škol. Nejvíce tak omickým přezdívala mládež z Radostic. Omičtí ovšem nezůstali radostickým nic dlužní a zase jim přezdívali pometláři. Dokonce jim zpívali posměšnou písničku: „V Radoščecích na kopečkó, ztratil pón starosta kopóč, kdo ho mó, ať mo ho dó, ať se pón starosta nehnevó.“ Písnička se zpívala v přehnaném radostickém dialektu, který byl výrazně brněnsko – horácký.

Faráři v Omicích za posledních 10 let:

01.07.1994 – dosud v jáhenské službě Mgr. Ing. Jan Kubíček
01.08.1990 – 31.08.1991 kooperátorem P. Milan Mihulec, SDB
01.09.1991 – 31.08.1992 farářem P. Milan Mihulec, SDB
01.09.1992 – 30.06.1997 farářem P. Josef Vaníček, SDB
01.07.1997 – 30.06.2000 excurrendo administrátorem R. D. Ing. Bedřich Provazník
01.07.1997 – 30.09.1999 farním vikářem R. D. Mgr. Jiří Plhoň
01.10.1999 – 27.07.2000 farním vikářem R. D. Mgr. Vlastimil Protivínský
01.07.2000 – cca červenec 2010  R. D. Ing. Petr Koutský

červenec 2010 - dosud duchovním správcem Mgr. ing. Jan Klíma

Kostel sv. Jakuba

Kostel je zasvěcen svatému Jakubovi Většímu, patronu obce. V neděli po jeho svátku (25. července) slaví se v obci pouť či-li mladé hody. Za vykonané služby Boží ve filiálním kostele dostával rosický duchovní podle nejstaršího zapsání z roku 1691 od omické obce oběd anebo na penězích 30–40 krejcarů. V baňaté vížce kostelní opravené roku 1878 nacházely se dva zvony ze zvlášť dobré zvonoviny,°větší Jakub vážil 68 kg, za první války byl vzat pro válečné účely. Měl na těle vypouklé obrazy, na jedné straně P. Marii, z protějšku sv. Jakuba a kolem nápis „ W roku 1750 učiněn 1848 poraněn 1855 obnoven“.

Přesná doba postavení kostela v Omicích není známa. Někdy ve 12. století, nejpozději začátkem 13. století byl postaven románské kostel v Rosicích pod zemským dvorcem a v téže době v Omicích, Bukovanech, Zbýšově, Domašově, Ostrovačicích, Říčanech, Hlíně a snad i v Ivančicích. V Omicích byl postaven kostel svatého Jakuba bez věže nejprve ve dvoře (tvrzi), později v jeho blízkosti na místě domků čp. 12, 13, 41, 44. Tvrz byla vystavěna na bývalém hřbitově. Tvrz byla spojena s emporou v kostele dřevěnou chodbou (Empora je tribuna v západní části středověkého kostela zejména románského, později ochoz nad bočními loděmi. Určena byla pro patrona kostela nebo členy mnišských řádů). 


Kostelní zvony z roku 1925

Stavba je jednolodní, s plochám stropem, půlkruhovým závěrem, s přístavkem obdélné sakristie. Okna kostela zaklenuta půlkruhově. Hlavní průčelí členěno na nárožích pilíři. Vchod pravoúhlý, nad ním kruhové okénko. Střecha je sedlová, nad kněžištěm zvalbená. Nad průčelím čtyřboká věž, cibule, makovice, dvouramenný kříž. V apsidě zazděná románská okénka. Materiálem kostela je cihla, omítka a krytinou je plech.

Bývalý oltář s obrazem sv. Jakuba slohu barokového byl postaven roku 1723 a obnoven roku 1835. obraz byl vymalován roku 1712. na obraze sv. Jakuba držely dvě světice ze spodu. Orámování tvořily roviliny halouzek a listí a květů a to v širokém měřítku. Jeho fotografie měl bývalý kostelník blíže kostela.

V roce 1908 byl pořízen nový ozdobný oltář opět s obrazem sv. Jakuba. Nový oltář stál 2.850 korun. Obraz sv. Jakuba maloval akademický malíř Josef Mühl z Nové Paky za 200 korun. Tuto částku věnoval paní Anna Patznerová, vdova po dvorním radovi z Brna. Oltář posvětil rosický farář 23. května 1908, předešlý starobylý oltář byl předán do musea v Brně. Při odstranění starého oltáře dal obraz tehdejší farář Gustav Hever do hřbitovní márnice, rám dal spálit. Roku 1885 místo zpuchřelých varhan byly objednány nové za 400 zlatých a příštího roku v neděli devítník posvěceny. Do márnice byla také přemístěna ve stavu dosti zachovalém dřevěná socha svatého Jana Nepomuckého, která od 18. století stávala v kostele a zdá se, že s obrazem byla nejstaršími památkami kostelního zařízení.


Původní oltář z roku 1721 - vyměněn roku 1908 (odvezen do muzea v Brně)

 
Oltář – současná podoba

V roce 1914 byly zvony v důsledku I. světové války zkonfiskovány monarchií. Měly sloužit pro výrobu kanonů. Přičiněním domácích osadníků a některých dobrodinců, obzvláště amerických vystěhovalců bratří Jakuba a Františka Horáčkových, rodáků omických, kteří přispěli částkou 5000 Kč, byly opatřeny nové zvony a slavnostně vysvěceny roku 1925. Zvony byly oba o hmotnosti 100 kg. V roce 1925 byla také původní střecha kostela šindelová nahrazena plechovou. Zvony byly bohužel opět v roce 1940 (ve druhé světové válce) nacisty odvezeny. Nové zvony byly po válce pořízeny s přispěním omických občanů.


Kostel Sv. Jakuba Většího - rok 1937

 
Kostel Sv. Jakuba Většího – rok 2000

Před kostelem mezi lipami stojí železný kříž na kamenném podstavci s letopočtem 1876, věnovaný „na poděkování manžely Barborou a Kašparem Škodovými, majiteli rolnické usedlosti čp. 34. Nedaleko kostela jižním směrem jest od roku 1901 úpravný útulek posmrtný zdejších nebožtíků, lidově zvaný krchov. Hřbitov byl v roce 1929 podstatně rozšířen. Původní hřbitov kolem kostela, jak bylo dříve obyčejem, byl zrušen v roce 1902, trval však ještě v roce 1915, kdy při pokračování stavby silnice středem obce byla zbořena přečnívající kamenná zeď kolem hřbitova a tím celý hřbitov likvidován. V rozbořené zdi byl nalezen starý kamenný moždíř, který byl odvezen do moravského musea v Brně.

Nový hřbitov zřídila si obec již r. 1901 jižně osady. V obvodě obce jest 5 křížů, nejstarší z r. 1846. Od roku 1995–2004 došlo z prostředků obce k jejich celkové rekonstrukci. Na kříž v trati Žlíbky též finančně přispěly rodiny Trnkova a Babákova.

Počet zobrazení: 6534